Oficiální vznik je někdy kolem let 2014–2015, kdy jsem našel lidi, které to zajímalo. Podnikl jsem i dřívější pokus, kdy jsem oslovil kamarády, u kterých jsem věděl, že mají velké archivy, ale nějak to nezafungovalo. Cílem bylo, a stále je, uchovat kulturní dědictví související především se subkulturní produkcí v Československu, potažmo v Česku a na Slovensku. Primární snahou je shromažďovat fanzinovou a tištěnou produkci, ale sbíráme kupříkladu i fotografie, letáky, plakáty, nášivky či trička.
Až v rámci spolupráce s Centrem pro studium populární kultury došlo k tomu, že jsme vytvořili neformální pracovní skupinu a dohodli se, že se budeme pravidelné setkávat na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a skenovat materiály, resp. plánovat další vizi archivu. No a v tom období jsme získali i projekt, který souvisel s přípravou materiálů na výuku, resp. projekt Grantové agentury Univerzity Karlovy (GAUK) zaměřený na naše studenty. Následně v rámci tohoto projektu vyšla ve Vydavatelství FF UK i publikace Ondřeje Daniela a kolektivu s názvem Kultura svépomocí: Ekonomické a politické rozměry v českém subkulturním prostředí pozdního státního socialismu a postsocialismu. Podařilo se nám zapojit do prací spojených s výzkumem i studenty a začali jsme organizovat i konference, semináře a tak dále.
Zároveň jsem v letech 2016–2018 pracoval jako national task manager v projektu H2020 COURAGE (www.cultural-opposition.eu). Tyto zkušenosti měly vliv na to, že jsme podali projekt GAČR zaměřený na dějiny fanzinové tvorby u nás a jeho získání výrazně posilnilo naše výzkumné možnosti. To se odrazilo i v intenzitě skenování a sbíráni fanzinů. K tomu jsme ještě udělali kolem 80 polostrukturovaných rozhovorů. V roce 2021, kdy jsme dokončili knihu Dělej něco! České a slovenské fanziny a budování alternativních scén (Miroslav Michela, Jan Lomíček a Karel Šima), jsme už disponovali i velikou sbírkou originálů, které jsem uchovával doma v krabicích. Následně, v roce 2022 jsme získali další množství materiálů.
Archiv samotný však nebyl přímo spojen se zmíněnými projekty, ty jenom dynamizovaly naši dlouhodobou heuristicko-archivní činnost – mapování české a slovenské fanzinové produkce a budování digitální sbírky fanzinů. Archiv paralelně s projekty nějakým způsobem rostl a fungoval na dobrovolnické bázi. Objevilo se u nás i několik badatelů a badatelek a materiály z archivu se objavili v několika subkulturně zaměřených publikacích.
Zásadní bylo, že postupem času se několik významných sběratelů a tvůrců rozhodlo věnovat archivu velké části jejich sbírek. Tak jsme na nějaký čas využívali společné prostory v jedném domě, a když už ani tam nebylo místo, došlo k rozhodnutí přesahovat materiály na místo, kde by je bylo možné roztřídit a kde by byl možný vstup i pro zájemce a zájemkyně o jejich studium.
V průběhu let jsme zkusili rokovat o umístění archivu na různých místech, ale úspěch se nedostavil. Důvody byly různé. Cílem nebylo sbírku jen někam uložit, ale šlo o to, aby „žila další život“. Aby se ty materiály nestaly jen dalším archivním fondem „XY“. A to se vlastně stalo až v roce 2022.
V máji 2022 sme konečne získali príjemný priestor v pražskej Eternii, v ktorom môžeme v kľude fungovať, skladovať, triediť veci, resp. ich poskytovať záujemcom na štúdium. Musíme však platiť pravidelný nájom. Ešte chvíľu to zvládnem hradiť z vlastných zdrojov, ale to nie je dlhodobo udržateľné. Z toho dôvodu by som vás chcel poprosiť o drobnú finančnú podporu, z ktorej by sme vedeli nájom platiť.
