Původní inkarnace Metalscény vycházela mezi lety 1991 a 1994 v Bánské Bystrici, v nepravidelném intervalu (do šesti čísel ročně) a s podtitulem Magazín pre spoluprácu medzi amatérskymi skupinami. „Zaměřený byl jen na kapely a interprety působící v tehdejším Československu. A pokud si dobře vzpomínám, původní zin jsme dělali maximálně do pěti set kopií. Vycházel tištěný, v rozsahu šestnácti stran, nejprve na formátu A4, později A5. Ještě později ho nahradil časopis Marianne Music Report, od kterého vyšla dvě čísla a který se vůbec neujal,“ shrnuje kariéru časopisu jeho vydavatel Marián Horváth.
„Původní Metalscéna se distribuovala jen prostřednictvím pošty a šířila se na koncertech a po lidech, kteří k podobné hudbě inklinovali. Už si nevzpomenu, jestli jsme jí dělali nějakou reklamu, prostě to byla doba, kdy byl po podobných věcech hlad. Ale ten brzo opadl a dlouho jsme proto nevydrželi, ale pro nás to tehdy byla velká škola novinařiny, dost nás to bavilo,i když časopis kdovíjak dobře nevypadal.“
A proč se Marián rozhodl časopis v roce 2017, po více jak dvaceti letech oživit?
„Celé roky mě jako muzikanta štvalo, že nikdo komplexně nemapuje domácí metalovou scénu, že je x webů, ale všechny se zaobírají světovou scénou, a domácí, pokud vůbec, tak jen okrajově.“
(…)
„Další rozměr tištěného média je archivace: papírový časopis si můžeš schovat a znova si ho otevřít po dvaceti letech. Všechno to, co se dnes píše na internetu, za dvacet let už jednoduše nebude existovat. Internet je šíření informací v přítomnosti, printová média jsou archiv a minulost,ve které se kdykoli můžeš hrabat. To si dnes téměř nikdo neuvědomuje, ale časem na to lidé přijdou, ale to už bude pozdě, protože nám unikne podstatná část historie,a to nejen v hudbě.“
A v čem je dnešní scéna pro Mariána odlišná od té z kraje devadesátých let?
„Problémy, které kapely mají, jsou v podstatě stejné. Dnes není problém koupit si nástroj a hardware, abys mohl začít hrát a tvořit muziku, ale daleko větší problém je v tom „dostat se na scénu“, prosadit se, najít si posluchače a hudbou zaujmout. K tomu každá kapela potřebuje propagaci a té je žalostně málo, pokud jde o propagaci „místní“ kultury. Proto jsem také obnovil Metalscénu. V minulosti se věnovala československé scéně, dnes jsem dvě samostatné země, tak už je té slovenské. V Čechách se místní hudbě přeci jen věnujete více.“
Více informací o časopisu a jeho současných číslech a dalších aktivitách naleznete zde.
Součástí projektu časopisu je i on-line „lexikon slovenského metalu“, s nímž se můžete seznámit zde:
Ani v našem, ani v Mariánově archivu se celá čísla původní verze časopisu z let 1991 – 1994, v případě,že jimi disponujete, nás prosím kontaktujte.
PF, 25.2.2019, záznam ověřený vydavatelem.
| Název | Rok vydání | Číslo | Počet stran | Cena | Náklad | Titulní strana |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Metalscéna | 02/1992 | 1 (2. ročník) | 8- Kčs |  |
||
| Metalscéna | 04/1992 | 2 (2. ročník) | 8- Kčs |  |
||
| Metalscéna | 06/1992 | 3 (2. ročník) | 8- Kčs |  |
||
| Metalscéna | 22/02/2017 | 01/2017 |  |
|||
| Metalscéna | 17/052017 | 02/2017 |  |
|||
| Metalscéna | 20/06/2018 | 03/2018 |  |